Ústav teorie informace a automatizace

Jste zde

Selekční tlak proti sobecké racionalitě

Aleš Antonín Kuběna
Typ obhajoby: 
Ph.D.
Datum konání: 
22.09.2017
Místo: 
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, pracoviště Viničná 7, Praha, místnost Katedry filosofie a dějin přírodních věd
Mail: 
Stav: 
obhájeno
Abstract: Teorie her aplikovaná přímo na konflikty a kooperaci živých organismů vede jak teoreticky, tak empiricky k odlišným předpovědím i závěrům, než když jsou na biologické jevy aplikovány modely teorie her původně vytvořené pro ekonomii. Rozdíl se projeví i tehdy, když se zkoumá zacházení živých organismů se zdroji nebo soutěžení o zdroje, tedy otázky zdánlivě řešitelné ekonomicky. Tato práce ukazuje, že tyto rozpory nelze plausibilně odstranit ani dodatečným zavedením nových biologických omezení do "ekonomického" rozhodovacího modelu, aplikovaných na živý organismus, ale ani rozšířením užitkové funkce o evoluční cíle. Nestačí tedy předpokládat ekonomicky se rozhodující agenty, kteří racionální maximalizaci užitku nahradiili racionální maximalizací počtu potomků. Pokud shromáždění zdrojů použijeme v teoretickoherní analýze jako nutnou, ale nikoli postačující podmínku evoluční udržitelnosti, předpovídá teorie her jako možný a pravděpodobný stav, kdy je věcí náhody, zda v populaci zvítězí strategie individuálně racionální, kolektivně racionální, altruistická nebo i zcela iracionální. Závěr takto vystavěné analýzy tedy bude s nezanedbatelnou pravděpodobností v rozporu s perfect rationality, což pozorujeme na lidech i jiných organismech v přirozených i laboratorních podmínkách. V teorii her tento jev dokazuje pro opakované hry Folk theorem. Podle jeho znění umožňují nekonečně opakovné hry zvítězit jakýmkoli arbitrárně vybraným behaviorálním strategiím, pokud jejich výplaty splňují podmínku dosažitelnosti a dolní omezení definovaná funkcí MAXIMIN. Tedy i pro takovým, které se vnějšímu pozorovateli mohou jevit individuálně nevýhodné nebo i zcela iracionální. Snaha organismu o (vnějškově pozorovatelnou) racionalitu je za takových podmínek odsouzena k nezdaru. Biologickou analogií technik, které podle důkazů folk theoremu vedou k vynucení individuálně iracionálního chování všech zúčastněných, je fisherovská selekce. Jak folk theorem tak fisherovská selekce předpovídá cyklus vynucování vynucujících strategií. Rovněž v závěrech předpovídá jak folk theorem tak fisherovská selekce dlouhodobé vítězství arbitrárních forem znaků či strategií. Pokud tento důsledek v biologii přijmeme, stane se pro jevy vzniklé v evoluci stejně důležité jako hledat vysvětlení užitečností také hledat vysvětlení robustní bezúčelností. Tzn chápat některé jevy jako vzniklé náhodou a stojící přímo proti (pozorovatelné) užitečnosti pro organismus, navzdory tomu však evolucí udržitelné a porážející užitečnější alternativy. Sexuální výběr (a v jeho rámci fisherovská selekce) empriricky prokazatelně selektuje formy znaku samoúčelně a přitom je pro svou systémovou jednoduchost v jejich udržování maximálně robustní. Teoreticky i empiricky často prosadí vítězství strategií, které mohou být pro jedince - ve vztahu k jeho přežití či zajištění dostatku zdrojů - méně výhodné nebo také zcela iracionální. Pokud navíc náhodou zvítězí taková strategie, která individuální racionalitu nahradí racionalitou skupinovou, zvýší to její robustnost o udržitelnost pomocí group selection. Speciálně fisherovská selekce tímto může group selection na úrovni groups=pairs přenést na úroveň větších skupin. Empirická data z experimentů na lidech potvrzují individuálně i kolektivné iracionální zacházení se zdroji a také adaptaci přesně na samoúčelná kritéria sexuálního výběru nebo kritéria výhodnější pro fungování páru než pro jedince.
03.05.2018 - 08:01